Severské detektivní romány vtrhly na český knižní trh díky mimořádnému úspěchu Milénia Stiega Larssona. Následoval ho Švéd Heninng Mankel s komisařem Wallanderem v knihách Mrtví ve člunu a Číňan, z Norska Jo Nesbo, duchovní otec kriminálního komisaře s neuspořádaným osobním životem Harryho Holea. Že i ženy napíší skvělé kousky, potvrdila Švédka Assa Larssonová se svou hrdinkou Rebeckou Martinssonovou (Sluneční bouře a Temná stezka), v Dánsku si Jussi Adler-Olsen vymyslel komisaře Morcka (Žena v kleci a Zabijáci).
Co je na nich tak mimořádného? Podívejme se na severskou detektivní literaturu blíž. Za prvé – skandinávská literatura obsahuje řadu pozoruhodných historických ság, kde se to mordy jen hemží. Za druhé – vraždy se odehrávají na neobvyklých a nejméně očekávaných místech. Za třetí – existuje bezpočet kurzů pro začínající autory detektivek, které nejlepším z nich severská nakladatelství okamžitě vydávají. Za čtvrté – většina detektivů jsou lidé vyšinutí, kteří svou jinakost řeší nestandardním způsobem (detektiv Wallander zajídá své trápení masovými kuličkami, potetovaná Lisbet je geniální hackerka, Harry Hole neumí udržet partnerské vztahy a nezřízeně pije). Za páté – velikým vzorem ze sedmdesátých let je pro řadu severských autorů dvojice Maj Sjőwallová a Per Wahlőő a jejich originální komisař Martin Beck. Za šesté – nakladatelé i autoři velmi dobře ví, že úspěch je muška jenom zlatá, rychle a snadno se vyčerpává. Za sedmé – severské romány úspěšně pronikly na filmová plátna především díky americkému režisérovi Martinu Scorcesemu. Za osmé – styl severského psaní je úsporný, stručný a nepostrádá napětí psychologického románu.
Čas běží, předvánoční knižní pulty se opět začnou plnit a tak se nabízí otázka: Kdo bude další severskou literární superstar? Henning Mankell s Neklidným mužem, Jo Nesbo se Sněhulákem nebo Christina Larsson se svou Pátou knihou Mojžíšovou či Dánka Sara Blaedelová s kriminálním románem Říkej mi princezno?
RSS články
Facebook
